Úvodní panorama Zličína

Zličín

Praha - Zličín

MČ Zličín

MČ Praha - Zličín

  • Všeobecné informace
  • Poloha a doprava
  • Organizační struktura
  • Kontakty
  • Zastupitelstvo MČ
  • Rada MČ
  • Starostka MČ
  • Úřad MČ
  • Úřední deska
  • Zpravodaje
  • Volby
  • ZŠ a MŠ Zličín
  • Knihovna
  • Jednotka SDH
  • Dům s pečov. službou
  • Spolky a kluby
  • Fotogalerie
  • Místně příslušné úřady
  • Důležité odkazy
  • Časté dotazy
  •  
     
    Kontaktní údaje
    Úřad MČ Praha – Zličín
    Tylovická 207
    155 21 Praha – Zličín
    Tel.: 257 951 298
             257 950 113
    Fax : 257 951 292
    e-mail : umc@mczlicin.cz
    ID dat. schránky : cnbbtxh
    IČ : 00241881
    DIČ : CZ 00241881
     
    Úřední hodiny
    Pondělí a středa :
      8.00 - 11.30 hod.
      13.00 - 17.30 hod.
     
    Podatelna
    Pondělí a středa :
      8.00 - 11.30 hod.
      13.00 - 18.00 hod.
    Úterý a čtvrtek :
      8.00 - 11.30 hod.
      13.00 - 14.30 hod.
    Pátek :
      8.00 - 11.30 hod.
    e-mail : posta@mczlicin.cz
               (přílohy pouze PDF)
     
    Kontakt na senátora
    Mgr. Jiří Růžička
    Obvodní kancelář :
      Bělohorská 251/57
      Praha 6 – Břevnov
    Hodiny pro veřejnost :
      Po 14.00 - 16.00 hod.   po předchozí domluvě na   tel. 733 343 796 –   Veronika Trávníčková
    Kancelář Mgr. J. Růžičky :
      Eva Vyšanská
      tel. 603 850 635
      e-mail :   eva.vysanska@gmail.com
     
    Kudyznudy.cz - tipy na výlet
     
    TOPlist
    Z historie
     
    Z archeologických výzkumů je patrné, že se první obyvatelé usídlili ve Zličíně již v mladší době kamenné - neolitu (kolem 5500 - 4500 př.n.l.), a to v místech, kde byl dostatek půdy k obdělávání a dostatečné množství zdrojů vody. Na Radosti a v místech křížení Pražského okruhu s ulicí Hrozenkovskou byly zaznamenány sídlištní objevy kultury s lineární keramikou a kultury s keramikou vypíchanou. V lokalitě při ulici Strojírenské a Za Archivem byly odhaleny tři kůlové domy se zlomky keramiky, mazanice a kamenné broušené sekery; při ulici Hrozenkovské směrem do ulice Mistřínské byly objeveny čtyři sídlištní jámy kultury nálevkovitých pohárů (3800 - 3300 př.n.l.) z pozdní doby kamenné se zlomky keramiky, hlazených a broušených nástrojů i štípané industrie a s ojedinělým dvojdílným kamenným brouskem ratišť šípů. Na území Zličína je dále zastoupena řivnáčská kultura (první polovina 3. tisíciletí př.n.l.), a to nálezem typické chaty čtvercového půdorysu s řadou kůlových jamek podél stěn. Kultuře zvoncovitých pohárů (kolem 2000 př.n.l) patří nález dvou hrobů s kostrami uloženými ve skrčené poloze. V jednom hrobu byla pohřbena mladá žena, ve druhém dítě. Jako milodar byly ženě do hrobu přidány dva džbánky a mísa, dítěti jeden džbánek a mísa. Výzkum před stavbou Pražského okruhu zachytil dále velký počet sídlištních objektů, které lze přiřadit knovízské kultuře z mladší doby bronzové (1200 - 700 let př.n.l.) Důkazem o existenci staveb je takzvaná mazanice, což je hlína, kterou byly omazány stěny domů a která se později vypálila, zřejmě při požáru. Jsou v ní otištěny kůly, pruty a dřevo z konstrukce stavby. Nález tohoto knovízského sídliště tvoří největší archeologickou lokalitu na území Zličína.
    Nálezy dokladují existenci dalších kultur i v době historické. Ve Zličíně na volné nezastavěné ploše při Hrozenkovské ulici bylo nalezeno pohřebiště z doby stěhování národů, (2. pol. 5. stol n.l.). Takto datovaných nalezišť je v celé ČR jen několik desítek a tak rozsáhlých pohřebišť, jako je toto zličínské, je jen několik. Svým počtem cca 90 dosud prozkoumaných hrobů směřuje k tomu, být největším pohřebištěm z tohoto období objeveným v ČR. V Praze bylo podobné pohřebiště naposledy zkoumáno cca před 70. lety, nejnovější výzkum takto starého pohřebiště byl prováděn v nedalekých Hostivicích.
    Hroby byly dobře identifikovatelné podle tmavého zbarvení hlíny ve vykrádacích šachtách, které většinou mířily na hruď, kde dávní lupiči očekávali nejvíce kořisti. V těchto šachtách byly nalezeny pozůstatky hrobové výbavy, které zůstaly přehlédnuty. Rakve byly většinou dlabané z jednoho kmene. Kosti zemřelých byly většinou ve velmi špatném stavu. O to více je pozoruhodné, že zde občas jsou zachované věci ze dřeva a kůže. V hrobech byly nalezeny předměty denní potřeby, různé kovové ozdoby a skleněné, jantarové a kovové korálky, které jsou typické především pro ženské hroby a které se počítají na stovky a možná i tisíce kusů. Dobře zachovalé jsou keramické nádoby nejrůznějších tvarů s nejrůznější výzdobou; fenomenální skupinou nálezů jsou luxusní skleněné poháry kalichovitého tvaru, které pocházejí z dalekých sklářských dílen v Porýní. Lze říci, že ve Zličíně žili příslušníci některé z mnoha germánských skupin. Pozůstatky zemřelých a předměty uložené společně s nimi do hrobů nám také vypovídají o širokých obchodních stycích zličínských obyvatel s východem i západem tehdejšího světa.
     
    Nejstarší písemnou zmínkou o Zličínu je listina knížete Břetislava I.
    Listina je datována ke dni 18. října 1045. S největší pravděpodobností se jedná o falsum ze 13. století. Pergamen o velikosti 35,5 x 51,3 cm je psán latinsky a je k němu přitištěná velká vosková pečeť. Listina je majetkem Benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Břevnově a uchovává ji Národní archiv v Praze. Text listiny v českém překladu:
     
    „Břetislav I., kníže český, vysvědčuje, že založil větší kostel sv. Vojtěcha v Břevnově a daroval mu vsi Smilovice, Kvasejovice, 3 poddané v Zduchovicích, 8 poddaných v Podmoklech, 8 v Rakovicích, polovinu vsi Budihostice, polovinu Noutonic, polovinu Mšeckých Žehrovic, poddaného Keiena ve Zličíně a jeho potomky s půdou a Lubena v Křepenicích s 6 otroky, kteří mají odvádět klášteru ročně 12 denářů a tříletého vepře a poskytovat opatu a jeho poslům v případě potřeby průvod. Na paměť blahoslaveného poustevníka Guntera, v kostele pohřbeného, dává kostelu svůj okrsek v Prácheňském kraji, tj. vsi M. a Vel.Hydčice, Hejná, Hliněný Újezd, v Domorazi, Kalenicích 2 poddané, Nezamyslice a polovinu vsi Kejnice, Krejnice a Škůdru, Zvotoky, Žihobce, Žichovice s řekou Otavou a mlýny, Psáře, Kravolusice, Volšovy, Dolní Staňkov a Podmokly se clem v Březnici. Dále daruje kostelu a opatu Meinhardovi kapli na hradě Rajhrad na Moravě s trhem, clem a poddanými, jež obdařuje všemi svobodami, které dal kníže Boleslav břevnovským poddaným (podléhání pouze soudu opata, osvobození od stavění měst, opravování mostů, od poskytování pohostinství lovčím, od cel aj.).“ (CDB I, č. 379, str. 352-4)
    Zdroj: (NA, ŘBB, inv.č.2)*).
     
     
     
    Zličín také dokládá listina opata Diviše a konventu břevnovského
    V Národním archivu je uložena další listina, která dokládá existenci Zličína. Je také majetkem Benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Břevnově. Tato druhá listina je ze dne 12. března 1404. Originál je pergamen velikosti 34,3 x 15,8 cm psaný latinsky, opatřený dvěma pečetěmi, které jsou přivěšeny na pergamenových proužcích. Pečeť při pohledu vlevo náleží opatu Divišovi, druhá vpravo (částečně ulomená) patří břevnovskému konventu. Listina v českém překladu potvrzuje:
     
    „Diviš opat, Jan převor a celý konvent břevnovského kláštera slibují Mauriciovi z Prahy, vícenotáři zemských desek, jemuž prodali emfyteutickým právem alodiální dvůr ve vsi Zličín s příslušenstvím, spravit tento dvůr před všemi cizími nároky a vzít na sebe všechny případné soudní spory, jinak budou povinni vrátit 98 kop gr. jež Mauricius za dvůr zaplatil. Mauricius nebo jeho dědici mají naproti tomu vrátit pole, obilí, drůbež, dobytek a inventář v sumě 15 kop 16 gr.“ (Dobner, Mon.hist. VI č. 152, str. 143-144)
    Zdroj: (NA, ŘBB, inv.č. 199) *).
     
     
    *)Benediktinské arciopatství v Břevnově vyslovilo laskavý souhlas s publikování obou listin.
     
    První písemná zpráva o Sobínu se pravděpodobně nachází v zápisu plaského kláštera z roku 1288. Touto listinou postupuje obec Sobín plasský klášter pražskému měšťanovi Rudlinovi Holému a jeho manželce Hildegundě na čas jejich života, oni za to postupují klášteru svůj dům na Starém městě pražském, poblíž kostela sv. Jiljí.
    V roce 1306 byl postoupen Sobín empfyteutickým právem měšťanu pražskému Fridrichu Bavorovi za 200 kop pražských grošů. V publikaci Antonína Profouse „Místní jména v Čechách“ je Sobín poprvé zmíněn k roku 1360 jako majetek konventu sv. Kateřiny na Novém městě pražském.
     
    Městská část Praha - Zličín je utvořena ze dvou původně samostatných obcí - Zličína a Sobína. Centra těchto původní vsí dodnes dokumentuje zástavba statků a zemědělských usedlostí, která tvořila jejich historická jádra.
     
    V roce 1960 se Sobín sloučil se Zličínem a obě obce společně vytvořily MNV Zličín. V roce 1974 byl Zličín (včetně Sobína) vyčleněn z okresu Praha - západ a připojen k území hlavního města Prahy.
     
     
    Připomínky a názory pro webmastera
    Datum poslední aktualizace : 23. 10. 2017